// Page 5 //

Upozornění: Tato knížka Vám může zásadně nabourat konstrukce které jste si vytvořil/a na bázi obecně přijímaných domněnek.   Knížka, kterou držíte v ruce, může významně změnit úhel pohledu, jímž nazíráte na Bibli a řádně zamíchat pořadím hodnot, které jste si vzali za své.     Brát Bibli vážně může někomu připadat třeba až staromódní, zvláště v dnešní době vědeckých objevů a důrazů kladených na multikulturalismus. Vždyť politicky korektní již je i popírání existenci absolutna i toho, že se náš Stvořitel zapojuje do našich záležitostech. A přesto existuje spousta intelektuálně zdatných a dobře informovaných lidí, kteří berou Bibli velice vážně a kteří dokonce považují její vznik za něco nadpřirozeného. Proč?

  Brát Bibli vážně může někomu připadat třeba až staromódní, zvláště v dnešní době vědeckých objevů a důrazů kladených na multikulturalismus. Vždyť politicky korektní již je i popírání existenci absolutna i toho, že se náš Stvořitel zapojuje do našich záležitostech. A přesto existuje spousta intelektuálně zdatných a dobře informovaných lidí, kteří berou Bibli velice vážně a kteří dokonce považují její vznik za něco nadpřirozeného. Proč?

  Oblastí, v níž jsem doma a v níž se cítím pevný v kramflecích, je informatika – počítače, spojení, šifrování apod. Mám vysokoškolské diplomy z technických i ekonomických věd a 30 let svého pracovního života jsem strávil v zasedačkách dozorčích rad a představenstev více než deseti podniků zabývajících se špičkovými technologiemi. A přitom tím, co na mně v mém životě zapůsobilo nejhlouběji, byly dva úžasné objevy týkající se

1)  Onen soubor 66 knih, které nazýváme Biblí, představuje svým poselstvím vysoce integrovaný systém. Nejúžasnější na tom všem je ale skutečnost, že byl psán více než čtyřiceti různými lidmi a že toto sepisování trvalo několik tisíc let.¹ A přesto dnes docházíme k objevu, že prakticky každá podrobnost biblického textu od první do poslední stránky svědčí o vysoce důmyslném designu. Vskutku, každé slovíčko, každé místní jméno, každá podrobnost byly do (originálního) textu umístěny vesměs na základě zralé úvahy v rámci jednotného a velice spletitého plánu.

2)  Ještě více pak člověka ohromí to, že se dá prokázat, že celý tento spletitý design má původ mimo naši časoprostorovou dimenzi.

Charakter času

  Ačkoli filosofové v průběhu dějin ve svých debatách probrali prakticky vše, co kdy bylo pod sluncem, jednu věc měli všichni od prvopočátku za danou – totiž že čas je lineární a absolutní. Většina z nás má za to, že minuta dnes je totéž jako minuta před tisícem roků a že žijeme v dimenzi, v níž čas neúprosně plyne dopředu, přičemž zcela vzdoruje jakémukoli pokusu nahlédnout do doby, která přijde. Překračování dimenze času zůstává stále jen hájemstvím spisovatelů trvale populární literatury sci-fi a, jak se zdá, předmětem několika experimentů v rámci fyziky částic.²

  Lineární pohled na čas je odrazem našeho častého používání „časových osnov“. Když jsme chodili do školy, často se stalo, že nám naši učitelé na tabuli namalovali nějakou přímku a na ni úsečku. Levý konec mohl znamenat, dejme tomu, začátek něčeho, například datum narození nějaké osoby nebo založení nějaké země nebo začátek nějaké éry. Pravý konec takové úsečky pak značíval zánik takového subjektu – smrt osoby nebo zakončení éry.
 

  Proto když hovoříme o konceptu „věčnosti“, máme sklon pohlížet na ni jako na přímkou nekonečné délky, táhnoucí se od nekonečna, které je nalevo, až do nekonečna, které je napravo.
 

  Když myslíme na „Boha“, přirozeně přepokládáme, že to je někdo, kdo má „spoustu času.“

  Jenomže tento lineární pohled vychází z mylných představ, které si do dnešní doby přenášíme ze zastaralé fyziky. V této souvislosti musíme nesmírně ocenit přínos Alberta Einsteina.

  Neboť to byl právě on, kdo v rámci úvah o charakteru našeho fyzikálního vesmíru přišel s myšlenkou, že nežijeme pouze ve třech dimenzích a že jakýmsi čtvrtým fyzikálním rozměrem je čas sám. Tato myšlenka jej nakonec dovedla k jeho proslulé Všeobecné teorii relativity – a k objevu, že součástí naší fyzikální reality je rovněž sám čas.

Lidé jako my, kdo věříme ve fyziku, vědí, že rozlišování mezi minulostí, přítomností a budoucností je jenom houževnatě přetrvávající iluze.

– Alberta Einsteina

Dimenze skutečnosti

  Dnes si uvědomujeme, že žijeme v (přinejmenším) čtyřech dimenzích: nikoli jen ve třech prostorových dimenzích, tj. délce, šířce a výšce, ale ještě s další fyzikální dimenzí času.³ Dnes již se ví, že čas je fyzikální veličina a že se mění s hmotností, zrychlením a přitažlivostí.

  Zařízení na měření času běží ve slabším gravitačním poli rychleji než v silnějším poli. V blízkosti zemského povrchu klesá frekvence atomových hodin asi o 10^-16 na metr, takže když 100 m nad tyto hodiny umístíme druhé hodiny, bude jejich frekcence ve srovnání s těmi u zemského povrchu větší o 10^-14.

  Diskuse vedené na téma fyziky času se rovněž málokdy obejdou bez zajímavého případu dvou hypotetických kosmonautů, kteří se narodili ve stejném okamžiku. Jeden zůstane na Zemi a druhý je vyslán na vesmírnou misi k nejbližší hvězdě, Alphě Centauri, vzdálené od Země asi 4,5 světelých let. Poletí-li jeho koráb rychlostí rovné polovině rychlosti světla, až se tento náš cestovatel vrátí na Zemi, bude o více než dva roky mladší než jeho dvojče.⁴ (Jestliže vás ani toto nevyvedlo z klidu, pak jste asi nedával/a pozor.)

Mylná představa nás všech

  Působí na Boha přitažlivost? Vztahují se i na Něj omezení daná hmotností a zrychlením? Sotva.

  Bůh není ten, „kdo má spoustu času“. Je naprosto mimo časovou doménu. Právě to má na mysli Izajáš, když. říká, že Jeho „přebývání je věčné.“⁵

  Protože Bůh v první řadě disponuje technologií k tomu, aby nás stvořil, pak určitě disponuje i technologií k tomu, aby nám předal nějaké sdělení. Ale jak prokáže jeho pravost? Jak nás přesvědčí, že toto sdělení je skutečně od Něho, že se nejedná o podvod nebo důmyslný artefakt?

  Jeden způsob, jak osvědčit pravost sdělení, je ukázat, že jeho zdroj má původ mimo naši časovou doménu. Bůh prohlašuje: „Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane…⁶ Součástí Jeho sdělení jsou tedy dějiny psané dopředu.

  Názorným příkladem v tomto ohledu je průvod. Dejme tomu, že budeme sedět na obrubníku a pozorovat, jak se kolem nás valí řada kapel, pochodujících oddílů, alegorických vozů a dalších částí průvodu. Jak vycházejí či vyjíždějí zpoza rohu a jak nás míjejí. V tomto případě je pro nás průvod zcela jasně sledem událostí. Ale ten, kdo je mimo rovinu, v níž daný průvod existuje, řekněme někdo ve vrtulníku nad městem, může mít před očima současně jeho začátek i konec.

  (Je až ohromující, kolik teologických paradoxů zajde na úbytě, uzná-li člověk omezení daná tím, že je náš predikament nahlížen výhradně z vnitřku naší vlastní časové dimenze.)⁷

Poselství mimozemského původu

  Z mnoha úst již nesčetněkrát zaznělo: „Bibli ’dokázat’ nemůžete.“ Vy si ale svůj názor na toto téma zatím nechte pro sebe, a to až do té doby, dokud nepřečtete tuto knihu do konce. Některými aspekty těchto „skrytých pokladů“ budete možná překvapeni.

  Tato kolekce 66 knih, kterou nazýváme Biblí a kterou sepisovalo přes 40 autorů po několik tisíc let, je sice naším jměním, ale teprve dnes na ní objevujeme, že je integrovaným poselstvím formulovaným vně naší časové domény. Autenticitu této jedinečnosti opakovaně stvrzuje tím, že dějinné události popisuje předtím, než nastanou. A tento objev totálně otřásá našimi tradičními koncepty reality.

  Knížka, kterou držíte v rukou, je výsledkem celoživotního sběru informací. Poukazuje jen na několik málo pozoruhodných objevů, které odhalují ohromující skutečnosti skrývající se za biblickými texty. Tato odhalení podle našeho přesvědčení povedou k tomu, že ve vašich očích ještě více stoupne hodnota, kterou přisuzujete jedinečnosti poselství těchto textů i jejich dopadům na vás osobně.

  Doufáme, že tato knížka poněkud otřese základy, jež jste přijali za své na bázi obecně přijímaných domněnek; že ji v tomto ohledu shledáte rozkladnou, provokující, a přesto prospěšnou.
 

1  Kniha Jób vznikla dokonce dříve než Knihy Mojžíšovy.

2  Ve fyzice částic existují případy, kdy se k pozitronu přistupuje jako k elektronu při změně toku času. Viz Beyond Time and Space a Beyond Perception, audio brífinky s poznámkami, Koinonia House.

3  Starý židovský učenec Nachmanides, píšící ve 13. století, dospěl na základě studia První knihy Mojžíšovy, k závěru, že vesmír má 10 dimezí – z toho o čtyřech víme a ostatních šest jde mimo naše poznávací možnosti. Zajímavé je, že k tomu, že žijeme v 10 dimenzích, dospěli dnešní fyzikové částic. Tři prostorové a čas jsou přímo měřitelné. Zbylých šest se jich „choulí“ v méně než 10-33 cm a dají se odvodit jen nepřímými prostředky. (Viz Beyond Perception, Koinonia House.)

4  Lorentzova transformace: Ts = Te/((1 – v²/c²)½

5  Izaiáš 57:15

6  Izajáš 46:10 (I alone know the end from the beginning.)

7  Příklady: The Sovereignty of Man, The Architecture of Man či From Here to Eternity – the Physics of Immortality – vše k dispozici od Koinonia House.
 

Hlavná Strana:  Čeština

www.creationism.org